1 – Rozdělení výrobků podle druhů -- 11

1.1. – Sedlářské a brašnářské výrobky (obor 723) -- 11

1.1.1. – Pouzdra – 11

1.1.2. – Brašny a obaly – 12

1.1.3. – Tlumoky a chlebníky – 12

1.1.4. – Řemeny a opasky – 13

1.1.5. – Sedlářské výrobky pro jízdní kola a motocykly – 14

1.1.6. – Postroje a jezdecká sedla – 15

1.1.7. – Ochranné pracovní prostředky – 16

1.2. – Sportovní výrobky (obor 744) – 16

1.2.1. – Hokejová výstroj – 17

1.2.2. – Potřeby pro míčové hry – 17

1.2.3. – Potřeby pro rohování – 17

1.2.4. – Pouzdra a vaky na sportovní potřeby – 17

Zdroj textu - BRAŠNÁŘSKÁ A SEDLÁŘSKÁ TECHNOLOGIE od V. Gřešáka, ISBN 80-03-00356-3, 1990

 

2. – Přehled používaných technologií – 19

2.1. – Ruční šití – 20

2.1. – Členění šitých spojů – 20

2.1.2. - Přípravné práce – 21

2.1.2.1. – Rozměření a značení dílců – 22

2.1.2.2. – Kosení součástí v místě spoje – 24

2.1.2.3. – Úprava hran – 26

2.1.2.4. – Čárkování – 28

2.1.2.5. – Značení šicí dráhy – 31

2.1.2.6. – Sesazování dílců a součástí – 32

2.1.3. – Spojovací prostředky a přípravky pro ruční šití – 33

2.1.3.2. – Nitě pro ruční šití – 34

2.1.3.3. – Příprava návleků a navlékání do jehly – 35

2.1.3.4. – Šicí řemínky – 36

2.1.3.5. – Šídla pro ruční šití – 37

2.1.3.6. – Koník a svěrky pro ruční šití – 38

2.1.4.1. – Jednoniťové ruční stehy – 39

2.1.4.2. – Dvouniťové ruční stehy – 42

2.1.4.3. Technika ručního šiti přízemí – 46  

2.1.5. Ruční šiti řemínkem – 46  

2.1.5.1. Řemínkový steh řádkový – 47  

2.1.5.2. Řemínkový steh řetízkový – 48  

2.1.5.3.Ozdobné řemínkové stehy – 49  

2.1.5.4. Technika ručního šiti řemínkem – 50  

2.2. Strojní šiti – 51  

2.3. Spojování tuhými spojovači – 51  

2.3.1.Technika spojování tuhými spojovači – 52  

2.3.1.1.Nýty dvoudílné otevřené (ČSN 02 2387) – 52  

2.3.1.2. Nýty dvoudílné uzavřené (ČSN 02 2388) – 54  

2.3.1.3.Nýty plné – 55  

2.3.1.4.Montáž kování zakovávacími-hřebíčky – 55  

2.4. Lepení – 57   

2.4.1. Technika lepení – 57  

2.4.1.1. Úprava povrchu lepeného materiálu – 57  

2.4.1.2. Úprava lepidel – 58  

2.4.1.3. Vliv technologických podmínek lepeni na vlastnosti spoje – 59  

2.4.2. Výběr lepidel z hlediska spojování sedlářských materiálů – 60  

2.4.2.1. Lepení přírodních usní – 61  

2.4.2.2. Lepeni textilu – 61  

2.4.2.3. Lepení záměnných materiálů – 62  

2.4.2.4. Lepení pěnových materiálů – 63  

2.4.2.5. Přehled použitelnosti běžných druhů lepidel pro různé kombinace materiálů – 66  

2.4.2.6. Přehled lepidel použitelných v sedlářské výrobě – 66  

2.5. Tvarování – 67  

2.5.1. Tvarovací postupy – 68  

2.5.1.1. Mechanické tvarování – 68  

2.5.1.2. Přetlakové (pneumatické) tvarování – 70  

2.5.1.3. Podtlakové (vakuové) tvarování – 70  

2.5.1.4. Kombinované tvarování – 70  

2.5.2. Tvarování přírodních usní – 70  

2.5.2.1. Příprava součástí pro tvarování – 71  

2.5.2.2.Vlastní tvarovací proces – 71  

2.5.2.3. Stabilizace dosaženého tvaru – 72  

2.5.3. Tvarování termoplastů – 73  

2.5.3.1. Volba optimálních technologických parametrů – 74  

2.5.3.2. Ohřev termoplastů na tvarovací teplotu – 75  

2.6. Zpracování plastů tvářením – 76  

2.6.1. Technologický proces vytlačování – 76  

2.6.2. Technologický proces vstřikování – 77  

2.6.3. Zpěňování hmot – 78  

2.6.3.1. Výroba PUR pěny – 79  

2.6.3.2. Výroba lehčených polyolefinů – 80  

2.6.4. Technologický proces laminování – 81  

Zdroj textu - BRAŠNÁŘSKÁ A SEDLÁŘSKÁ TECHNOLOGIE od V. Gřešáka, ISBN 80-03-00356-3, 1990

Po stránce pevnosti patří dvouniťové ruční stehy k nejkvalitnějším šitým spojům. Lze je snadno utahovat a při přetržení jedné z niti nedojde k úplnému oslabení stehu, neboť spojení zajišťuje druhá nit. Dvouniťové stehy jsou velmi vzhledné (ukládají se pod mírným úhlem) a na líci i rubu materiálu jsou stejné.

Délka sedlářských stehů se řídí druhem výrobku. Při šití sedel, jezdeckých postrojů a drobnějších výrobků používáme steh kratší, u výrobků spadají. cích do oblasti tzv. těžké sedlařiny je steh delší. Například u ručně šitých sportovních míčů se udává 12 ± 1 steh na 50 mm šicí dráhy, tj. steh o délce 4,2 mm. Značení šicí dráhy při výrobě sedel se provádí znamenáčkem č. 10 (10 stehů na jeden coul), což představuje steh o délce 2,6 mm.

Sedlářský steh (obr. 13a) - vytváří se prostřednictvím dvou jehel, umístěných na protilehlých koncích jednoho společného návleku. Šité dílo musí být upnuto v koníku nebo svěrce. Při začátku šití se návlek nejprve protáhne prvním otvorem tak, aby se každá z jehel dostala na opačnou stranu šitého díla. V dalších otvorech se pak jehly proti sobě souběžně provlékají, nitě se v otvorech kříži a střídavě procházejí z jedné strany materiálu na druhou.

Postup vytváření sedlářského stehu lze rozdělit do čtyř fází (obr. 14):

1. fáze – protažení návleku prvním otvorem tak, aby se jeho délka rovnoměrně rozdělila po obou stranách šitého díla;
2. fáze – levá jehla prochází před píchnutým otvorem na pravou stranu šitého díla těsně za hrotem vytahovaného šidla;
3. fáze – provlečení pravé jehly týmž otvorem vedle niti protažené ve 2. fázi. Tato nit je při provlékání pravé jehly mírně povytahována levou rukou zpět, aby nedošlo k jejímu napíchnutí provlékanou jehlou;
4. fáze – rovnoměrné utažení návleku do obou stran. Neustálým opakováním fází 2., 3. a 4. vzniká sedlářský ruční steh (5.). Používá se především při šití tenkých materiálů a v brašnářské výrobě.

a - sedlářský steh;

b - sedlářský steh nahazovaný;

c, d - provázání a utažení nití;

e - skrytý steh

Zdroj textu - BRAŠNÁŘSKÁ A SEDLÁŘSKÁ TECHNOLOGIE od V. Gřešáka, ISBN 80-03-00356-3, 1990