UČEBNICE 02 - Členění šitých spojů (str. 20, 2.1.1)

Podle vzájemné polohy spojovaných částí mohou vznikat tyto spoje:

A) Spoj přeplátovaný (obr. 1a) - materiály se pokládají přes sebe lícem nahoru a spojují se v dostatečné vzdálenosti od okraje jedním nebo více řádky. Víceřadé šití zvyšuje pevnost spoje. Bylo zjištěno, že při dvou řádkovém prošití vzroste pevnost spoje o 40 až 90 % v porovnání s šitím jednořádkovým. Další zvyšování počtu řádků však nemá význam, protože při třech řádcích vzroste pevnost jen o 4% a při pěti řádcích jen o 2,5 %.


B) Spoj hřbetový (obr. 1b) - sešíváme-li materiály rubem k sobě, zůstává vzniklý šev na povrchu výrobku a hrany tvořící tzv. hřbet jsou zároveň jeho účinnou ozdobou. Pokládáme-li materiály lícem k sobě a po ušití je obrátíme, zůstává šev skrytý uvnitř výrobku a úprava hran není zpravidla nutná.


C) Spoj dotykový přímý (obr. 1c) – hrany dílců jsou přikládány tak, aby se svoji plochou dotýkaly a spoj provádíme křížkovým nebo obloučkovým stehem.


D) Spoj dotykový pravoúhlý – hranošití (obr. 1d) – dílce k sobě přikládáme v pravém úhlu a sešíváme ručně na přípravku nebo na speciálních strojích s obloukovou jehlou. Uplatňuje se při šití různých pouzder.

Zdroj textu - BRAŠNÁŘSKÁ A SEDLÁŘSKÁ TECHNOLOGIE od V. Gřešáka, ISBN 80-03-00356-3, 1990