UČEBNICE 01 - 19: Vady sedel

Správně a nesprávně zhotovené sedlo
Obr. 34 a 35
Vady na sedlech bývají většinou snadno zjistitelné a vznikají z různých příčin. Buď je sedlo nesprávně zhotoveno, nebo se vada vyskytne při delším používání sedla, pádem při jízdě nebo jakýmkoliv jiným nárazem. Též stáří a opotřebování sedla, jakož i zvláštní tvar hřbetu koně mají vliv na vznik některé vady. Často nelze vadu na pohled zjistit a jezdec ji pozoruje teprve při jízdě. Je tudíž v zájmu jezdce, aby své poznatky, týkající se některé vady, sdělil odborníkovi, který sedlo upravuje. Běžnou a nejčastěji se vyskytující vadou je tak zvané >klesání sedla dopředu<, nebo zase opačně, t. j. dozadu. To jsou ovšem v odření koně nebo jezdce a pod. jen základní vady, z kterých se pak vytvářejí další, počínající buď v odření koně nebo jezdce apod.

Klesání sedla dopředu

Obr. 36
Uvedenou vadu zjistíme snadno. Sedlo totiž »dosedá« přední částí (hlavicí) příliš blízko ke kohoutku koně tak, že vzniká možnost otlačení nebo odření okolí kohoutku, což je pro koně velmi bolestivé zranění. Při uvedeném klesání sedla ztrácí ovšem i jezdec pevnost sedu a při jízdě klouže stále dopředu. Běžné příčiny této vady mohou být dvě: buď je sedlový polštář v těchto místech již hodně slehlý, nebo jsou prasklé ocelové oblouky, kterými je hlavice kostry vyztužena. V případě, že jde pouze o slehlý polštář, možno jeho přicpáním tuto vadu odstranit. V případě, že jde o prasklé ocelové oblouky, nutno je vyměnit za nové, neboť jakákoliv jiná úprava je zbytečná.
Klesání sedla dozadu
Obr. 37
Další vyskytující se vada je t. zv. »klesání<< sedla dozadu. V tomto případě se zvedá přední část sedla a jezdec ze sedla klouže směrem dozadu. Tím ovšem pozbývá jezdec potřebného opření v sedle, což je velmi důležité hlavně při skoku různých překážek.
Příčiny uvedené vady mohou být různé. Nejčastěji to bývají příliš sevřené rozsochy kostry sedla nebo je sedlový polštář v těch místech silněji vycpán, což přichází v úvahu hlavně při koních s plnějším hřbetem. Odebráním části vycpávky z uvedených míst dosáhne se potřebného klesnutí přední části sedla níže, při čemž se zadní část sedla samovolně zvedne a celé sedlo zaujme potřebnou polohu.
Často je nutno ještě sedlový polštář pod zadní částí sedla doplnit vycpávkou, aby se dosáhlo potřebné rovnováhy sedla. Při těchto úpravách je nutno současně věnovat pozornost zápinkám pro podbřišník, jsou-li přišity ve správném směru a nesjíždějí-li při zapnutí podbřišníku s určených míst dozadu. Správně přišité zápinky směřují svými konci spíše dopředu.
Správná poloha sedla na koni
Obr. 38
Pokud se týče správné polohy sedla na koni, tu především podotýkám, že je dost těžká věc stanovit nějaký zvláštní a na slovo vzatý předpis. Uvažujeme-li o různých názorech jezdců na tuto otázku, přicházíme k poznatku, že se tyto názory často velmi různí, ale vidíme, že každý má trochu pravdy, neboť posuzuje věc vždy se svého stanoviska a ze své jezdecké zdatnosti i zvyklostí. Přitom se ovšem často stává, že některému jezdci určitá poloha sedla dokonale vyhovuje, ale druhý jezdec, v témž sedle i poloze, je nespokojen. To je pochopitelné, neboť skoro každý jezdec má svůj osobitý způsob sédu i jízdy.
Základní směrnice pro správnou úpravu sedla na koni možno tudíž stanovit asi tak, že je vždy počítáno s tím, aby přední část sedla byla při nasedlání spíše níž než část zadní, neboť tento rozdíl se při nasednutí jezdce, jakož i při jízdě, vyrovnává. Při tom ovšem nutno věděti, že hlavice kostry sedla musí být od páteře (v okolí kohoutku) vzdálena aspoň na sílu dvou prstů, což platí i o plstěné podložce, umístěné pod sedlem. Přehlížením uvedeného pravidla mohl by se kůň v těch místech odpařiti, nebo i bolestivě otlačiti.
Hlavní podmínkou pro správnou a potřebnou polohu sedla je ovšem především jeho odborné zhotovení se zřetelem na hřbet koně, jakož i na jezdcovu postavu.