Učebnice 01 - 22: Různé druhy udidel
Obr. 48 a 55
Pokud se týče udidel, tu nutno především podotknouti, že se vyrábí mnoho různých druhů též z různého materiálu. Účel mají ovšem všech- na udidla stejný, t. j. ovládnouti koně co možno nejjednodušeji a nejúčelněji, aniž by byl kůň přitom trýzněn udidlem.
Před použitím kteréhokoliv druhu udidla nutno vždy bráti zřetel k tomu, jaké vlastnosti, zvyky a zlozvyky vlastní kůň, pro kterého je určeno udidlo. Použitím vhodného udidla dociluje jezdec někdy velmi dobrých výsledků při ovládání koně. V opačném případě může ovšem dobrého koně pokaziti.
Materiál pro výrobu udidel je kujná ocel nebo nerezavějící směs >pakfon<<.
Rozměry udidel. Veškeré druhy udidel jsou vyráběny v průměrných velikostech se zřetelem k tomu, aby se hodily pokud možno na každého koně. Pouze ve zvláštních případech se zhotovují určité velikosti na základě potřebné míry. Braní míry na udidla se děje tím způsobem, že do huby koně je vsunuta třeba i rákoska a nehty palce se naznačí potřebná šíře. V úvahu přicházejí hlavně páková udidla, pokud se týče jejich šíře. Podotýkám, že snad nějaký menší rozchod v šíři udidel není na závadu, ale přesto nutno věděti, že udidla, hlavně páková, jsou-li příliš úzká, dřou hubu koně se strany a znepokojují koně. Jsou-li však uvedená udidla příliš široká, nedrží dobře v hubě koně a vychylují se ven, což též nepůsobí příznivě na koně. Část udidla, procházející hubou koně, se nazývá udítko.
Udítko u pákových udidel jest na koncích opatřeno hýbly a udítko u uzdečkových udidel buď kroužky nebo roubíky.
Směrnice pro umístění udidel
Pokud se týče správného umístění udidel, nutno si pamatovati, že nesmějí býti tak vypjaty nahoru, až by se násilně vzpíraly o koutky huby koně, ale nesmějí býti zase tak nízko, aby klesaly koni do předních zubů.
Správné místo pro udidla je v bezzubém místě dásní, při čemž nutno přihlížeti k tomu, že kůň, nesoucí hlavu dosti vysoko, snese umístění spíše níže, kdežto kůň, nesoucí hlavu více dolů, vyžaduje zase umístění udidel spíše výše. Je samozřejmé, že nějaký pevný předpis pro přesnou úpravu a umístění udidel nelze stanovit a záleží tudíž vždy na jezdci, aby potřebný způsob vystihl sám se zřetelem na různé zvyklosti koně.
Různé druhy udidel pro uzdečku
Obr. 55
Pro jednoduchou uzdečku jsou určena udidla různých druhů a záleží vždy na jezdci, aby si vhodný druh dovedl vybrati.
Pro koně s citlivějšími koutky huby nutno opatřiti udidla se stran ještě gumovými chránítky. Nutno též věděti, že udidla se slabšími udítky působí na koně >ostřeji než s udítkem silnějším. Proti hravosti, kousavosti nebo sbližování hlav koní, opatřují se udidla se stran koženými kotouči, na nichž jest upraven ze žíní tvrdý kartáček.
Různé druhy udidel pro uzdu
Obr. 48
Udidla pro dvojitou uzdu jsou zhotovena se zřetelem na tvrdší působení koně. Pro tento účel jsou opatřeny ještě podbradními řetízky. Podbradní řetízek možno však opatřiti ještě koženým nebo gumovým chránítkem, aby měkčeji působil.
Ohlávka pochodová (vázačka)
Obr. 56
Pro různé delší jízdy, kdy nutno počítati s uvázáním koně kdekoliv venku za různých okolností, byla sestavena účelná ohlávka, která se nauzďuje přímo pod uzdu nebo uzdečku. K tomu účelu jest uvedená ohlávka opatřena uprostřed nátylníku řemínkem na sepnutí s nátyl- níkem jezdecké ohlávky (uzdy).
Uvazovací řemen, určený k uvedené ohlávce, je dvojitě složen a jed- ním koncem je zapjat do zadního rámku u ohlávky a druhým koncem jest při jízdě zapjat na kožené očko u sedla pomocí pérového háčku (karabina), který je volně navléknut na uvedeném řemenu. Při použití uvedené ohlávky je nutno odepjati od uzdy nebo uzdečky nánosník. (Jsou-li jím ovšem opatřeny.)
